Definice skutečné lásky od lidí, kteří ji žili
Cílem tohoto článku je pojmenovat pojem "láska" těmi pravými jmény. Dát tuto frekvenci, úroveň vědomí a bytí do správného kontextu. Teprve pravda o lásce nám otevírá dveře k tomu, abychom ji skutečně poznali, žili a proměnili tak náš život v něco úžasného, opravdu zábavného, naplněného a hodnotného.
A pro pravdivou definici jsem si dovolil citovat velikány nejpovolanější. Vědce, kteří studiu lidského bytí, psychiky a genetiky věnovali podstatnou část svého života. Obohatili tak nejen globální vědu ve svém oboru, ale také globální vědomí našeho vesmíru. Jejich pokora, skromnost a moudrost přesně odpovídá jejich úrovni vědomí a lidskosti, kterou žili s láskou.
Jsou to psychiatr, lékař a špičkový odborník ve vědním oboru Kineziologie David R. Hawkins a Robert Alan Krakower (aka RA URU HU), který se nenazýval ničím jiným než člověkem a poslem "messengerem" - prvním učitelem vědy o genetickém kódu člověka a vzniku našeho vesmíru zvané Human Design.
Začnu profesorem Hawkinsem:
"Nižší úrovně vědomí vnímají lásku jako cosi podmíněného, co souvisí s vášní, vlastněním, romantikou a touhou. To vše si pak člověk promítá na lidi či předměty, a tím jim dodává zdání jisté zvláštnosti a vábivosti. Ty ovšem pominou, kdy vytoužený předmět nebo vztah získá. Pak nadšení ze získaného zmizí, a vytratí se i šalba domnělé jedinečnosti a přehnané toužení. Poblouznění bývají horečná, plná strachu ze ztráty, vedoucího až k zoufalství. Spory ohledně majetku, "nenaplněné" lásky mohou vyústit v prudké emocionální reakce jako vztek, žárlivost či dokonce vražda nebo sebevražda. Člověk je hnán majetnickým pocitem či závistí, které jsou nevyvážené, extrémní a vedou až k jisté posedlosti, momentálnímu šílenství, během něhož přechodně, ale intenzivně ztrácí smysl pro realitu.
Emoční stav zamilovanosti vede k uvolňování adrenalinu a pohlavních hormonů. Tento lidmi opěvovaný jev má hodnotu vědomí překvapivě nízkou, pouze 145*, na čemž vidíme, že jeho původ je převážně v živočišném instinktu páření.
Zběsilá povaha pářícího instinktu je odrazem přírodního způsobu udržování druhů a velmi často se po dočasném spáření pár zase rozejde."
David R. Hawkins
David R. Hawkins
Robert Alan Krakower ve svých odborných přednáškách popisuje toto navazování vztahů, jako genetickou podmíněnost, kdy podvědomě 2 jedinci, kteří mají rozdílný genetický design jsou k sobě přitahováni, aby tak příroda zajistila nejkvalitnější a nejrozmanitější genetickou různorodost. Toto je samozřejmě doprovázeno uvolňováním nejrůznější chemických látek, jako je zmiňovaný adrenalin a další.
Po určité době dochází k oslabení této touhy a vášně, kterou lidé mylně označili za lásku a to co na začátku bylo přitažlivé a vzrušující, začíná být provokující, unavující a někdy až otravné a vztahy se postupně rozvolňují.
Naopak skutečná láska (úroveň vědomí 500*) vypadá takto: "Je to trvalá pozitivní emoce a mezilidský postoj. Přispívá také k růstu kolektivního vědomí lidstva. Skutečná láska je způsobem života, nikoliv pouze pozitivní hezkou emocí mezi mnoha dalšími. Člověk se stává láskou. Láska coby způsob existence se nepotřebuje orientovat na nějaký objekt, někoho, koho by mohla milovat a tak se naplnit. Je nezávislou kvalitou, nemá subjekt ani objekt. Nelze ji popsat ve smyslu, kdo miluje, koho miluje, jak to dělá, ani co vlastně dělá. Je neomezená."
David R. Hawkins
Dojímá mě rovněž pravdivost a hloubka této definice od RA URU HU.
"Je to hluboké učení, že láska začíná uvnitř nás samých, v pravdivé samotě iluze formy: tato univerzální láska může být nalezena pouze v přítomném okamžiku, v odevzdání se životu, který se právě odvíjí. Nemůže existovat láska v člověku, dokud jeho činy nejsou korektní, správné. A nakonec jsou to naše těla, která potřebují být ctěna jako dopravní prostředek našeho vědomí, a tak naše odlišnost a jedinečnost doslova svátostí, která přináší změnu.
Od narození jsme podmiňováni učit se lásce od ostatních, od matky, od otce, od partnera, později od našich dětí. Tímto způsobem jsme podmiňováni hledat lásku u druhých, abychom se "cítili" být milováni.
Nepravé já, které je výsledkem právě takového podmiňování, se nedokáže milovat. Když v sobě nemáte lásku, láska se stává komoditou, zbožím. Něčím, co stojí za to hledat, trpět pro ni, toužit pro ní a dokonce pro ni i zemřít. Komoditou, která definuje životy většiny z nás. Měření lásky. Externalizace lásky: "On miluje mě, já miluji jeho." "Nemiluji ho dostatečně", "On mě nemiluje dostatečně", "Přála bych si, aby mě více miloval..." atd. atd. Nic z toho, co tady uvádím, není láska. Toto, co jsem popsal, je více o strachu z osamocení. Osamění bez sebelásky, poháněné nedostatečností a nejistotou.
Využijte příležitost poznat svou vnitřní autoritu, vydat se na experiment s tím, jak jedinečné nastavení máte ve svých genech. Pokud budete v souladu se svou strategií následovat svou autoritu, objevíte své pravé já, osobu, kterou opravdu stojí za to poznat a pak se zamilujete a poznáte opravdovou lásku. " RA URU HU
Robert Alan Krakower (RA URU HU)
Skutečná láska nejen, že vyvěrá zevnitř nás, ale je naší podstatou. Když poznáte sebe, žijete svoje pravé já, svůj život v přítomném okamžiku, zažijete tu nejsilnější lásku ve vesmíru, univerzální, bezpodmínečnou, neutuchající, neohroženou a všemocnou, nikdy nepolevující.
Stačí si vybrat, jako to udělal Neo v kultovním snímku Matrix. Modrou pilulku zapomění nebo červenou pilulku poznání pravdy. Jak se rozhodnete vy? Výkladem vaší osobní genetické mapy vaše cesta pravdy teprve začíná, pokud to cítíte, chcete, jste volání, neváhejte si o něj napsat zde.
Přeji vám bezpodmínečnou lásku k sobě.
Roman